Češtinářští olympionici

Ve čtvrtek 15. listopadu 2018 proběhla na naší škole olympiáda z českého jazyka, které se zúčastnilo rekordních 30! žáků z 8. a 9. tříd. Nejprve se hodinu potýkali se záludnostmi jazykové části a poté druhou hodinu psali slohovou práci na neobvyklé téma: Co všechno umí světlo. Nejlépe si s obtížnými úkoly poradila Klára Laštůvková z 8.A, Natálie Lingerová z 9.B a Adéla Hofmanová z 9.A. První dvě nás budou reprezentovat v okresním kole, která se koná 29. ledna 2019 v Rychnově nad Kněžnou. Budeme jim držet pěsti!

                                                                                                                 češtinářky

 

Vítězná slohová práce

(uveřejněná s dovolením autorky)

Drahá Anežko,

Dnes nevyšlo na oblohu slunce. Je to zvláštní, protože bez světla je vše ponuré a bezbarvé. Ale asi se s tím budu muset smířit. Je konec podzimu a nastává studené období bez slunce a světla. Takové světlo je důležitější, než se zdá. Když to vezmu po praktické stránce, beze světla bychom stručně a jasně byli ztraceni. Kdopak by nám svítil na lesní cestu, když ne baterka? Kdopak by zvládl jezdit v noci po silnici bez jediného světélka? No jen si představ těch nehod na křižovatkách, kdyby řidiči neblikali svými světly!

Ať se to zdá jakkoli pošetilé, bez světla bychom nemohli žít. No a co teprve ta druhá stránka! Jen si představ, že slunce přestane zářit! To by bylo nepěkné, probouzet se do stejné tmy každý další den. Kdyby slunce nesvítilo, květiny by nerostly. No, jen na to pomysli! Co by sis poté dávala za ucho, když ne rozkvetlé pampelišky? A jaro bez slunečních paprsků by nebylo jaro. A ani léto by nebylo léto. Prostě by nic nebylo tak, jak to známe. Sníh by neroztával a byl tady s námi po celý rok. To by byl ráj lyžařů,ale i jim by začaly chybět louky porostlé trávou a lučním kvítím. A rozhodně by všem chybělo dát si zmrzlinu v parný letní den.

Kdyby opravdu jednou sluníčko zamávalo naší planetě a odešlo jinam, mohli bychom i my zamávat naší planetě a počkat si na smrt. Když nebude světlo, neporostou květiny. A bez květin nebude kyslík. A bez kyslíku? Nebudeme my! Ač se to zdá neuvěřitelné, stačí jedna malá změna a lidstvo jako lusknutím prstů zmizí. Copak kdyby se někdo dostal do minulosti a zhasl domorodcům oheň, měli bychom jej teď? Měli bychom si vážit všeho, co máme, i toho obyčejného světla.

Doufám, že si také vážíš světla stejně jako já.                                                      S pozdravem Klára

Aktualizováno: 28. 11. 2018 — 10:42
Základní škola Františka Kupky, Dobruška © 2018