Ve 4. a 5. ročníku jsme páteční dopoledne věnovali projektovému vyučování zaměřenému na 17.listopad. Žáci se ponořili do příběhů pěti tehdejších školáků, kteří vyprávěli o životě před rokem 1989. Tato osobní svědectví dětem přiblížila dobu, kdy svoboda nebyla samozřejmostí, a pomohla jim porozumět tomu, jak rozdílně vypadal svět jejich rodičů a prarodičů.Po úvodním vyprávění se žáci vydali na „Stezku nesvobody“. Na jednotlivých stanovištích odpovídali na otázky a luštili tajenku, která je symbolicky provázela atmosférou tehdejších omezení.Následovalo poutavé povídání o životě před rokem 1989. Děti se dozvěděly, jak fungovala společnost, jaké byly každodenní radosti i starosti a proč lidé toužili po změně. Pozorně naslouchaly a přirozeně porovnávaly tehdejší dobu s dnešním světem, který je pro ně samozřejmý.Na závěr celého projektu jsme se věnovali tvorbě „Stromu svobody“. Každý žák měl možnost napsat, co pro něj svoboda znamená a jakým způsobem ji může chránit. Mezi nápady se objevovalo třeba pomáhat ostatním, nebýt slepý k tomu, když se děje něco špatného, nebo respektovat druhé - drobná, ale silná gesta, která tvoří základ svobodné společnosti. Strom se postupně zaplnil desítkami vzkazů a proměnil se ve vizuální připomínku toho, jak cenná a křehká svoboda je.Projektový den jsme zakončili symbolicky – společně jsme nechali zaznít cinkání klíčů, které se stalo jedním z nejsilnějších symbolů listopadových událostí. Zvuk, který tehdy vyjadřoval touhu po změně, si děti odnesly jako připomínku, že svoboda má nejen hlas, ale i zvuk.
L. Štěpánová